Ježíš je živou vodou
Děti: Není škola, nejsou kroužky, nepotkáváte všechny kamarády. To je poušť. Ale i v té poušti je studna, něco, co nás může těšit. Co to je? Úkol: Nakreslete co vám v této době dělá radost! Obrázek můžete onést na faru a dostanete za něj odměnu.
Ú : Některé regály v obchodech zejí prázdnotou. Není bída, to jen někteří v panice přehnaně nakupují a myslí si, že je to zachrání. Věřící však mají lepší zdroj jistoty v čase ohrožení novou nemocí.
Kér.: Ev: Ježíš se posadil u studny a sledoval ženu, která si přišla načerpat vody. „Kdybys mě znala, požádala bys mě o živou vodu“, říká jí. „Každý, kdo se napije mé vody, nebude žíznit navěky.“ Žena tam pak nechala svou nádobu na vodu a běžela do vesnice se podělit o své poznání.
Did.: Pán čeká na neznámou, jemu však jistě známou ženu, aby jí dal napít života věčného. Začíná prosbou o vodu, a přitom sám chce dát pít jí z lepšího zdroje. To se také postupně děje.
Nejdřív odstraňuje překážky: komunikační – „Ty žid, oslovuješ mě, Samařanku?“, věroučné – „uctívat Boha na této hoře“ x uctívat v duchu a v pravdě. Potom se žena otevře a vyzná svou víru, obyčejnou víru čekající Mesiáše. Díky tomuto vyznání se jí Ježíš odhalí: „Já jsem ten Mesiáš, kterého čekáš!“ Dá jí napít vody pravdy: „Měla jsi už 5 mužů“, ale neodsuzuje ji. Díky svědectví té ženy i osobnímu setkání s Ježíšem pak uvěřilo mnoho dalších z města, proto tam Ježíš chvíli zůstal, aby mohli pít Jeho živou vodu.
Ježíš, přirozeně žíznivý v poledním horku, se postupně stává Živou vodou, kterou pije žena a po ní zástup lidí. Stává se vodou, která je na dosah, a každý může pít, kolik chce. Vodou, která víc než přirozená H2O oživuje, občerstvuje, očišťuje, vlévá život a růst. Je to Ježíš sám, který se vlévá do duše a proměňuje ji k novému jaru života. Na nás je, abychom se stali studní, cisternou, do které tato voda – Ježíš – může vtékat a působit. Tak v postní době nemáme spoléhat jen na svoje skutky kajícnosti, ale též se otevírat Boží vodě, aby v nás Pán mohl způsobit, co On chce – očištění, vyléčení, oživení, občerstvení – co kdo potřebuje.
Par.: Kde je Bůh, když ho potřebujeme – příběh Bruna Fererra o dopise, který pošle mrtvý syn z nebe matce.
Myst.: Žena přišla pro obyčejnou vodu, ale odnesla si vodu živou – víru v Ježíše a velkou radost a štěstí. Zavržená se stala studnou pro ostatní.
Záv: V tento čas ohrožení novou nemocí znovu usedněme s Ježíšem u jeho studny, abychom se přestali bát a povznesli svoje duše.